DOLOMITY s dvouletým dítětem a VW CALIFORNIA z půjčovny – naše zkušenost a tipy

Letos jsme chtěli vyzkoušet něco jiného. Běžně cestujeme s našimi vestavbami v osobním autě – máme to v malíku. Jenže tentokrát jsme chtěli otestovat VW Californii, abychom si na vlastní kůži zažili, co z tohoto auta dělá po generace milovanou legendu mezi malými dodávkami "obytkami". A tak jsme si půjčili jednu bílou krásku a vyrazili do Cortiny d’Ampezzo. K tomu všemu jsme s sebou měli dvouleté dítě, tedy konstantní generátor zážitků. Výsledek? Hromada tipů, které se vám mohou hodit.

 

 

 „Možná to zní zvláštně: vlastníme firmu NOTENT, která vyrábí spací vestavby a kempingové vybavení do aut, a přesto jsme si na dovolenou půjčili VW California?! Ale právě takové zkušenosti jsou pro nás důležité, protože i když své vestavby známe do posledního šroubku, je potřeba občas vystoupit ze své bubliny, jen tak můžeme získávat nové zkušenosti, hledat silné i slabé stránky různých řešení a dál rozvíjet to, co v NOTENT tvoříme.“

 

---

 

Co vás v článku čeká

VW California z půjčovny

Nejlepší (?) trasa z ČR do Cortiny d’Ampezzo a zpět

Tipy na přespání a (nejen baby friendly) zastávky cestou

Kempování a spaní v autě v Dolomitech

Tipy na výlety v okolí Cortiny d’Ampezzo

Recenze VW California T6.1 Ocean

Pár slov závěrem

 

---

 

Proč Cortina  d'Ampezzo?

Cortina je srdcem Dolomit. Je to jedno z nejhezčích horských měst v Itálii. Má skvělou polohu – přímo z města vyráží spousta trailů a lanovek, kavárny a restaurace jsou na každém kroku a atmosféra je tady jednoduše tak příjemně italská. Cortinu jsme si zamilovali již před lety a letos jsme si konečně splnili přání se sem zase vrátit. 

 

Proč jsme nejeli naším autem?

Jak jsme zmínili v úvodu, obvykle se na cesty vydáváme s kompletním vybavením od NOTENT. Tentokrát jsme chtěli objektivní srovnání – vyzkoušet originální obytňák a porovnat ho s našimi řešeními. Byla to vlastně dovolená i test v jednom. Ale jedním z hlavních důvodů, proč jsme si tentokrát chtěli půjčit auto, bylo také to, že jsme si chtěli otestovat plusy a mínusy zvedací střechy. Máme trochu choutky rozřezat Toyotu. Jak nás tohle řešení oslovilo, o tom se rozepíšeme na konci článku. 

 

VW California z půjčovny

Auto jsme si půjčili u Bulli Adventure z Hradce Králové. Místo vyzvednutí, kam to nemáme daleko, bylo jednou z priorit při hledání vhodné půjčovny. Chtěli jsme VW Californii a tady mají hned dvě krásky, ze kterých si můžete vybrat. Konkrétně jsme se vozili v bílé VW California T6.1 Ocean. 

VW California T6.1 Ocean od Bulli adventure – recenze a zkušenosti

To nejdůležitější hned na úvod - půjčovnu určitě rádi doporučíme dál. Všechno proběhlo bez jakýchkoliv potíží. Komunikace vždy vstřícná a přátelská. Žádné skryté příplatky, povinné doplňkové pojištění a jiná překvapení. Auto v nejlepší kondici a perfektně vybavené.

 

A teď detailněji:

Auto si vyzvedáváte a vracíte v Hradci Králové. Vaše auto není problém po celou dobu výpůjčky nechat u nich ve střeženém areálu, což je určitě velké plus. Bulliho jsme si přebírali dokonale připraveného a upřímně - takhle čisté auto jsme dlouho neviděli :) Vypadalo spíš jako vůz, co právě sjel z linky, než auto, co se točí v půjčovně. 

Mimo standardní výbavy, kterou nabízí VW California obecně (jako jsou třeba integrované kempingové židličky a stůl, markýza, samozřejmě vnitřní kuchyňka včetně velmi prostorné lednice, rozkládací sedadlo ala postel atd) bylo auto na náš vkus až nadstandardně vybavené všemožným nádobím a potřebami pro vaření a stolování pro čtyři osoby. Popravdě - velkou část všeho nádobí jsme nechali doma v garáži, protože jsme neměli v plánu nijak extra vyvářet. Rychlovky mělo obstarat Adventure Menu, ale hlavně jedním z cílů cesty bylo užívat si italskou gastronomii. Ušetřené místo jsme využili na uložení jiných věcí. Ale pokud byste s tímto autem plánovali nějakou akčnější cestu, kde byste byli odkázání na vlastní stravování, tak tady bylo opravdu snad vše, co by se mohlo na vaření hodit. 

Další vybavení, jako třeba kanystry na vodu, nebo ochrannou podložku pod dětskou sedačku a jiné si pak můžete půjčit spolu s autem dle vlastní potřeby. 

 

Super je, že půjčovna má online kalendář, kde rovnou vidíte, které auto je kdy volné. Odpadá tak zdlouhavé vypisování nebo telefonování do půjčovny a zjišťování, jak se trefíte do termínu. Tohle všechno hodně usnadní. 

Platby za výpůjčku jsou pak rozdělené dvou dvou částí. Polovina při objednání a doplatek před převzetím.  Na místě je pak potřeba počítat ještě se složením vratného depositu v hotovosti. 

 

Celkově proces výpůjčky i vrácení víc než pohodový. A my se můžeme vydat na cestu.

 

Nejlepší (?) trasa z ČR do Cortiny d’Ampezzo a zpět

Ano, s otazníkem, jestli naše trasa byla opravdu nejlepší. Samozřejmě záleží, z jaké části ČR kdo vyráží a jaké má preference a "omezení" cestou. My, ačkoliv to běžně nemáme moc rádi, s dvouletým dítětem jsme se rozhodli jet na noc. Zároveň tady od nás ze Svitavska je to prakticky prašť jak uhoď, jestli se jede přes jižní Moravu nebo jižní Čechy. V obou případech je to z našich končin docela otrava, než se člověk dostane na hranice / dálnici. Takže nakonec volba padla na trasu:

Dolní Dvořiště - Linz - Salzburg - Lienz - Cortina.

Cestou tam jsme si ještě z nějakého důvodu dali vyhlídkovou trasu okolo Zell am See. Netuším proč jsme nejeli pod Salzburgem po dálnici dál směr Gmünd, ale dali jsme si tuhle motanici... Na druhou stranu, tato trasa by určitě dávala mnohem víc možností pro malé zastávky a výlety, pokud by nejmladší člen výpravy protestoval v autosedačce, nebo by nás to v autě už jednoduše nebavilo. 

 

Tipy na přespání a (nejen baby friendly) zastávky cestou

Že nedáme cestu na jeden zátah bylo víc než jasné. Asi ani bez dítěte by se nám nechtělo se takhle hnát. Kde zůstaneme na noc jsme nechali čistě náhodě, předem jsme nic nehledali. Vyjížděli jsme večer a plán byl jednoduchý. Prostě jet, kam to půjde, ideálně aspoň někam k Salzburgu, což se nám nakonec splnilo. Kdy a kde bude stopka určovalo jen to, kdy se probudí dítě. Takže jakmile se ze zadních sedaček ozvalo brečení, v rychlosti jsme naslepo klepli navigaci na nějaké blízké parkoviště a jeli tam. 

A víte co? Asi dobrá karma, protože i když to ani v mapách není značené, navigace nás navedla na pohodový prostorný a naprosto klidný plácek u obce Werfen, kde hned vedle něho bylo parádní dětské hřiště, non stop otevřené čisté toalety a žádné zákazy. Nad parkovištěm pak krásný hrad Hohenwerfen, tedy o ranní panoramata a dopolední program a výlet bylo postaráno. Mimochodem i centrum samotného městečka stojí za to. A až tudy pojedeme příště, vezmeme si víc zimní oblečení a naplánujeme si i výlet do nedaleké ledové jeskyně Eisriesenwelt. Neměli jsme o ní vůbec ponětí a přitom je to údajně nejdelší ledová jeskyně světa!

Dojezdová vzdálenost do Cortiny je odtud tak akorát na odpolední cestu.

 

Cestu zpátky jsme si rozdělili o trochu víc. Brzké ranní vypakování se nám celou dobu krutě nešlo. Takže dopoledne jsme zevlovali v kempu a užívali si sluníčka. Check out do 14 hodin je na to ideální. Na baby odpolední spánek jsme vyrazili z Cortiny, že prostě někam dojedeme. A dojeli do Lienzu, což se ukázalo jako super místo na výlet. Auto jsme nechali na bezplatném parkovišti u lanovky (pozor - zákaz nočního stání) a vyjeli na Moosalm. Tady se toho dá zažít spousty. Když pominu možnost vyjet ještě o kus výš a dát si nějakou tu turistiku s výhledy na hory, tak potěší určitě i stezky pro downhill kola, velké lanové centrum s trasami nejrůznějších obtížností, dětské hřiště, bobová dráha (mimochodem, na tohle moc nejsme, ale tahle vypadala opravdu super zábavná, většina vedla lesem a byla opravdu dlouhá. Velkou část cesty se bobovka míjí, pokud budete sestupovat zpátky po značené turistické trase). Ale nás tlačil čas zavíračky a tak jsme zamířili rovnou do kontaktní minizoo na zvířátka (vstupné za dobrovolný příspěvek). 

Po večeři jsme pak vyrazili tentokrát s plánem zakempit někde v oblasti jezer Solné komory. Našli jsi malé odpočívadlo. Podobných odpočívadel je v okolí vícero. Tady bylo příjemné, že tu byla tekoucí voda a hezké výhledy. Ale nad ránem docela rušno. A než jsme se vydali zpátky do republiky, několik hodin jsme se potloukali u břehu Mondsee. Místní hřiště v Almeida parku by měl znát každý rodič malých dětí, který má cestu kolem. Děti se vydovádí, rodiče si užijí pohodu a hezké výhledy. V létě po okolí super koupačky v jezeře. Nebo my jsme si půjčili elektro lodičku a užili si jezero aspoň takto. A případně celkem nedaleko je nástupovka na moc fajn ferratu Drachenwand, kterou známe z dřívějška a určitě doporučujeme. 

 

Kempování a spaní v autě v Dolomitech

A konečně do Dolomit! Než se vrhneme na pár tipů na výlety, tak se vsadím, že vás zajímá, jak je to s kempováním a spaním v autě v Dolomitech. 

Úplně na pohodu! Oproti často zákazy sešněrovanému Rakousku je to v této části Itálie hodně pohodové. 

Prvně tedy upřesním, že jsme tu byli první týden v září. Naivně jsme si mysleli, jak jako pojedeme po sezóně a nikde nikdo nebude. Tak úplně ne. Na začátku září se co do počtu lidí o mimosezóně ještě úplně mluvit nedá, ale určitě je tu o parník méně lidí, než třeba v srpnu. Ale je pravda, že ceny služeb už jsou často nastavené na off season.  A s každým dalším dnem bylo vidět, že lidí ubývá. Každopádně touto dobou na silnicích potkáváte hlavně dva druhy aut - obytky a supersporty. 

 

Kempy

V Cortině je kempů několik. Na jedné straně pod Col Rosa (kam vede příjemná ferrata) je kemp Olympia. Co si ale pamatuju, když jsem v něm byla před mnoho lety, kemp v lese u řeky dobrý, ale chudý na výhledy na okolní kopce (protože les). Další tři kempy jsou pak na opačném konci Cortiny a tady máme svého favorita už z poslední cesty sem. Camping Dolomity - ten nejvzdálenější od Cortiny, ale z našeho pohledu nejlepší. Na výběr je z plácků pod stromy nebo na louce (a tedy s parádními výhledy), naprosté minimum takových těch celosezónních karavanů, které vypadají, že už tu nadobro zakořenily a jen vzbuzují zdání přeplněnosti kempu (taky to nemáte rádi?), dětské hřiště, mini obchůdek, pračky, sušárny a wifi (fungující po celém kempu) zdarma a jasně definované jednotlivé parcely. Přímo před kempem je zastávka autobusu, což usnadní cesty po okolí, pokud by se někomu nechtělo pořád pakovat auto.

 

Freecamping

Do Cortiny se dá jet, neutratit za celou dobu ani korunu za ubytování a to bez každodenního stresu, kde to zapíchnout a jestli vás někdo v noci bude vyhánět. Spousta parkovišť, odpočívadla, stání v sedlech. Minimum míst, kde by byly zákazové značky. Spousty míst, kde jsme potkávali kempit nejrůznější kategorie obytek. A to klidně i na parkovišti v centru Cortiny, které je přes noc dokonce zdarma. V podstatě si stačí říct, jestli dneska máte zrovna chuť na večer strávený ve městě, kempovat pod hvězdnou oblohou vysoko v horách, nebo se zašít někde níž pod stromy a vždycky si něco najdete. Těch míst, kde byl zákaz, jsme potkali opravdu poskrovnu. Naopak těch míst, kde se v pohodě nocovalo bylo spoustu. Zdá se, že tady to prostě tak nějak (zatím) funguje v míru.

 

Tipy na výlety v okolí Cortiny d’Ampezzo

Co se dá stihnout za pár dní v okolí Cortiny a to tak, když chcete kloubit aktivní dovolenou s potřebami dvouletého dítěte? Je toho hodně.

Val Federa a Lago Fedèra

převýšení: přes 1000m

délka: cca 8 km (a zpět)

 

Tras k Lago Fedèra vede několik. My jsme si vybrali tu možná nejnáročnější, ale za to určitě nejhezčí. Čistě náhodou. Prostě jsme koukli do mapy, viděli, že se dá jí cestou kolem vodopádů, tak proč bychom šli po silnici/cestě. Jako "profíci" jsme vyrazili těsně před polednem, což vzhledem k převýšení a 12kg dítěti na zádech nebylo nejideálnější. Ale nic, co by namotivované rodiče zastavilo. Zastavila nás až po necelých dvou a půl hodinách chata Malga Federa, kde dítko vyhlásilo stopku, protože tu jsou velké ohrady plné oslíků a krav. Tak jsme si tu dali jídlo, kochali se výhledem a poslední asi 1,5km a 200 výškových jsme hold oželeli. Aspoň se sem máme důvod vrátit. Takže fotky od jezera tady nehledejte bohužel. Za to fotek z cesty sem máme spousty. Vodopády po trase střídaly krásné výhledy na masiv Monte Cristalla.

Určitě doporučujeme mít stáhnuté ofline mapy. Místní značení bylo takové, že bychom se asi nedobloudili. Ale taky není od věci si sem tam přeložit, co na těch cedulích vlastně píší. Ať se pak nedivíte, že najednou jdete s dítětem v krosně po kramlích nad roklí, držíte se ocelového lana nebo balancujete na skále. Takže už víme, že sentiero attrezzato znamená něco jako zajištěná cesta - zajištěná ve smyslu mini ferrata. Škoda, že jsme si to přeložili až když jsme ten úsek prošli. Každopádně jsme si jistí, že směrovka na sentiero facile (snadná cesta) by nebyla tak zábavná. 

Ale ať nestrašíme. Takový víc náročný úsek byl vlastně jen jeden přibližně v tomto místě. Tady jsme se shodli, že pro samostatně jdoucí dítě by to asi nebylo úplně bezpečné, případně jít se psem, musíme se taky kousek vrátit, byť máme křížence s kamzíkem, tohle by nedal. Když ale půjdete sami, určitě to není nic, co by kohokoliv, kdo je zvyklý se pohybovat po horách vyvedlo z míry. Celá trasa byla by se dala popsat jako takové Jánošíkovy díry mixnuté se Slovenským rájem okořeněné jedinečnými výhledy na Dolomitské vrcholky.

 

Zpáteční cestu jsme si trochu zkrátili a doslova ji seběhli po silnici přímo k jezeru Lago de Pianozes. A ano, jít tudy nahoru, je to pěkný opruz a určitě nebudeme mít z výletu tak super dojmy. Zmrzka, prosecco a pohodové posezení u jezera byly příjemné zakončení.

 

 

Tre Cime bez lidí

převýšení: 600m

délka: 10km (okruh)

 

I když jsme věděli, že tady nás čekají davy, prostě jsme k chatě Auronzo pod Tre Cime i tak chtěli. Od letošního roku se musí vjezd k chatě rezervovat na přesnou hodinu, což se moc nesetkává s naší neochotou (dobře - neschopností) cokoliv napevno plánovat. Takže když jsme se rozhoupali, všechny vjezdy už byly samozřejmě vyprodané na několik dní dopředu. Takže nahoru jedině po svých a to byla nakonec výhra! Protože když pomineme těch pár stovek metrů, kdy jsme se napojili na vyhledávanou trasu okolo Tre Cime, potkali jsme na našem okruhu jen pár lidí, které bychom spočítali na prstech jedné ruky. 

Tedy abychom byli fér, ještě je možnost nechat se vyvést nahoru autobusem, který tu pravidelně pendluje. Ale to není moc pro nás. 

Zaparkovali jsme na bezplatném parkovišti kousek pod jezerem Antorno a vzhledem k tomu, že jsem se sem zase dostali až v poledne, tak to byla docela velká improvizace. Ale parkoviště přímo u jezera jsou jen na dvě hodiny a dole u Misuriny bylo taky plno. 

Z parkoviště jsme se vydali k restauraci Malga Rin Biano, kde jsme výstup začali obědem. A pak už strmě do kopce. Ale cesta i díky parádním výhledům rychle utíkala a brzy jsme došli až k historickým vojenským objektům Caserme della valle dell acqua. Nad tímto souborem staveb začaly ty asi nejhezčí výhledy. A zároveň jsme začali vidět i dav lidí sunoucí se po stezce pod Tre Cime. Takže jsem si o to víc užívali, že tuhle část máme sami pro sebe. V sedle Forcella Col di Mezzo jsme ale už splynuli s davem, který nás o pár stovek metrů dál vyplivl u chaty Auronzo. U chaty jsme rozmýšleli, jestli dojít ještě asi 1,5 kilometru na známou vyhlídku Cadini di Misurina, ale přesto, že už bylo kolem půl páté, tak mezi chatou a vyhlídkou stále pendlovalo spoustu lidí. Necháme si to na nějakou budoucí návštěvu opravdu mimo sezónu. Tak jsme vyrazili zpátky do údolí, kde jsme po cestě opět prakticky nikoho nepotkali. 

 

Passo Giau

Byť jsem v této části Dolomit byla už po několikáté, Passo Giau mi překvapivě stále unikalo. Zajeli jsme sem jen tak na otočku v den, kdy se hodně honily mraky a co chvíli mělo podle předpovědi začít pršet. A to bylo přesně to počasí, které tomuto místu propůjčilo neopakovatelnou atmosféru. Počasí odradilo hodně lidí od návštěvy, tak nebyl problém zaparkovat přímo v sedle. Protože nám v autě spalo dítě, tak jsme si postupně jen tak poběhali po okolních nejbližších kopečcích a vytipovali si několik míst, kam se musíme podívat. Jinak poměrně rušné sedlo Giau je oblíbený bod cyklistů, majitelů supersportů ale i obytek (free camping se super výhledy) nabízí pro mě jedny z nejhezčích pohledů do krajiny. Je také jedním z výchozích bodů k známým věžím Cinque Torri. Těším se, až se sem podíváme příště. 

 

 

Passo Falzarego a Funivia del Lagazuoi

Po Passo Giau další moto výlet rovnou do Passo Falzarego. Tady jsme cíl měli jediný. Dítko si přálo jet lanovkou. Takže v okně mezi dvěma slejváky s vidinou nulové viditelnosti a chvíli před zavíračkou jsme vyjeli nahoru a poslední lanovkou po půl hodině zase zpátky dolů. Co bychom pro ty děti neudělali, že jo. Na druhou stranu - měli jsme to bez lidí. Nahoře byl prazvláštní klid, ani nefouklo, mraky se kolem nás postupně utahovaly a celé to bylo až skoro magické. Za hezkého počasí tohle rozhodně není klidný vrchol. Lanovka, ferrata i turistické stezky a pozůstatky tunelů z války sem lákají spoustu lidí. Není se čemu divit. Před pár lety jsme si to vyšli po svých a byl to moc hezký výstup a ty výhledy okolo!. Je to dokonce vrchol, kde se na menší okruh dostanou vozíčkáři nebo kočárky díky upravené lávce. Každopádně tohle místo doporučujeme na celodenní výlet, vezměte čelovky, prozkoumejte tunely a štoly ve skalách, dejte si ferratu nebo jen nějaký trek po okolí. Nebudete litovat. 

 

 

Ferrata Maria e Andrea Ferrari - Ra Bujela

Přání našemu dítku jsme splnili. Teď byla řada na přání dospěláků, které znělo jasně! Aspoň jednu ferratu. Hledali jsme něco, kde se pohodlně vystřídáme, aby jede z nás mohl zatím počkat s dítětem. Aby byl nástup tak nějak akorát dlouhý s ohledem na nošence v krosně, ale aby jsme si aspoň trochu zalezli. V Dolomitech srdce lezce plesá na každém kroku. Takže dát si hodinovou ferratu je jen takové pošimrání, které udělá mnohem větší chuť než pocit zadostiučinění, ale lepší než nic. Našli jsme, myslím, docela ideální kompromis.

Ferrata na vrchol Ra Bujela, případně lehčí varianta na sousední vrchol Ra Pegna. Z jednoho místa rovnou dvě možnosti. Dali jsme si z časových důvodů jen tu těžší z nich. Značená je jako C. Za nás takové hodně lehké céčko, ale určitě zábavná. Nástup, výstup a sestup se dá stihnout do hodiny, takže ideální pro náš účel vystřídat se u dítěte, které si zatím užívalo piknik s druhým rodičem. 

K nástupu se dá dostat lanovou, to se nám ale nechtělo a tak jsme si to dali s výletem. Auto jsme nechali u Rifugio Angelo Dibona. Parkovat se dá tak nějak všude možně několik kilometrů po příjezdové cestě nebo přímo u chaty. Pozor, na odbočce z hlavní je výškové omezení 2,3m. H2 dodávky neprojedou. Je to velmi oblíbené výchozí místo lezců a feratistů mířících do masivu Tofany a podle toho to tady i vypadalo. Není se čemu divit. Ty okolní stěny jsou úchvatné.

My jsme si to k naší ferátce dali oklikou přes kopec směrem k Rifugio Pomedes. Což byl nádherný, ne moc dlouhý, ale technicky docela složitější výstup (s přihlédnutím ke spícímu dítěti v krosně). Každopádně ty výhledy! A pokud budete mít také za cíl dne "jen" tyto ferraty, tak určitě doporučujeme vzít to okružní cestou jako my. Je to sice delší a náročnější. Ale tady platí, že cesta je cíl. A určitě doporučujeme se tady po okolí pomotat i pokud nemáte žádné lezecké ambice. Od chaty Pomedes pak prudce dolů k chatě Duca d'Aosta. No a tady už začínají nástupy na obě kratší ferraty.

Zpátky k autu kousek přes sjezdovku a pak už podél příjezdové cesty.

  

Kde se v Cortině dobře najíst

Pizza

Jednoznačně zajděte do maličkého podniku s rodinnou atmosférou Pizzeria La Perla. Těsto na pizzu tu kyne poctivých 72 hodin. Na výběr je ze spousty druhů. Milá obsluha, příjemné ceny, opravdu dobrá pizza. Ale jen pár míst k sezení a venkovní zahrádka u rušné silnice. Každopádně případně stojí za to si na stůl počkat. 

 

Pasta

Pokud budete mít chuť na něco jiného než pizzu, zajděte do Ristorante Café Croda, které je na druhé straně města, než La Perla. Mimochodem, pizzu mají i tady, a spousta dalšího. Ale určitě si dejte jejich šafránové rizoto, které je naprosto v topu, nebo špagety carbonara, lepší jsme dlouho nejedli. Italové tohle jednoduše umí. V Crodě nebudete mít problém usadit se, míst je tu spousty jak venku tak vevnitř. Velmi milá a rychlá obsluha a příjemné ceny. Už se těším až si sem zajdeme příště. 

  

Dolomity Bucket list - aneb co jsme nestihli nebo si cestou vysnili

• Ferrata v masivu Tofana

Je asi skoro jedno, kterou si vybrat. Tady je to všude krásný a feraty v masivu Tofany jsou takovou třešničkou na dortu v lezeckém deníčku po návštěvě Cortiny. Takže jakmile to okolnosti dovolí, vidíme se tady.

• Monte Pore

To se tak touláte okolo Passo Giau a kocháte se výhledy, až ho uvidíte. Ten krásně tvarovaný kužel celkem nedaleko. Hned zkoumáte, co je to zač a mapy řeknou Monte Pore. Trasa sem vede a podle toho, co se mi (ne)podařilo najít, to nevypadá na vyloženě vytížený vrchol. Na 100% odtud budou úžasné výhledy směrem na Giau, Falzarego a Marmoladu. Celkem travnatý vrchol slibuje i nejspíš ne moc náročný výstup a příjemný trek po pastvinách. Nebýt deště, tak bychom to tam rovnou z Giau stočili. Takhle máme cíl na příště.

• Trek okolo Passo Giau

Tady je toho spousta a nemusí se hned na notoricky známé Cinque Tori. Až sem zase zavítáme, vydáme se z Giau směrem do sedla Forcella di Zonia a pak prostě někudy po stezkách dál. Něco mi říká, že tenhle směr si schovává parádní výhledy a minimum lidí na cestě.

 

• Soutěsky za Cortinou a mini ferrata

Původní plán na odjezdový den, který nám překazilo loudání se v kempu a to, že to dítě v autě hned zalomilo. Každopádně výlet okolo řeky Rio di Fanes mezi vodopády by určitě stál za to. Po cestě jsou značené i zajištěné úseky, kdy jedna z mini ferrat například podchází vodopád. 

 

• Col Rosa a ferrata Ettore Bovero

Když už se budete potloukat tady v okolí, koukněte, co nabízí vrchol Col Rosa. Od vrcholového kříže jsou parádní výhledy a ferrata Ettore Bovero (C+) je příjemná ferrata, kde si hezky zalezete po skále. Lezla jsem ji před mnoha lety a pořád na ni vzpomínám jako na hodně zábavnou, místy docela vzdušnou ferratu, která nabízí příjemný kontakt se skálou. A hlavně, pokud budete v kempu, který doporučujeme, budete tuhle nádhernou skalnatou pyramidu každý den hypnotizovat očima. 

 

Recenze VW California T6.1 Ocean

T6.1 jeden z modelů generacemi milovaného Multivanu. Je to velmi dobrý kompromis mezi obytným autem a každodenním vozem, se kterým se dá projet město i horské serpentiny. Interiér působí propracovaně, všechno má svoje místo. Již z výroby lze mít auto vybavené kempovacím příslušenstvím a vnitřní kuchyňkou. Pokud je v autě kuchyň, auto je vždy pouze čtyřmístné. Není to obývák na kolech a prostor je omezený, ale pro ty, kdo mají rádi minimalismus a volnost pohybu, je to ideální parťák na cesty. Přesto pár detailů trochu zamrzí, třeba řešení zastínění oken, nebo horší dostupnost věcí v kufru auta, tím spíš, když je rozložená postel. Tady ale nastupuje naše řešení, protože i pro VW Californii (stejně jako třeba pro Marco Polo) umíme u nás v NOTENT nabídnou výsuvné podium, které tento nedostatek vyřeší - nenechte se odradit tím, když konkrétně tohle auto nenajdete na eshopu, postupně vše doplňujeme, stačí nám napsat.

 

 

Co nás nadchlo

• Jízdní vlastnosti a celkový komfort vozu. Ano, je prostě znát, že to auto (nehledě na camping výbavu) stojí pomalu jednou tolik, co Toyota.
• Nízká spotřeba i v horách.
• Chytré úložné prostory. Tady jsem byla trochu skeptická, ale vnitřní skřínky ať už ty boční, velký šuplík pod zadní sedačkou, nebo naopak výklopná skříň nad sedačkami toho pojmou opravdu hodně. Vlastně všechno, co jsme na týdenní cestu ve třech potřebovali (a samozřejmě i to, co jsme klasicky vezli úplně zbytečně). Trochu nepohodlné bylo jen přehazování nosící krosny na dítě, která je na skladování prostě neforemná a koloodrážedla. No a samozřejmě dětské autosedačky, to je ale kapitola sama o sobě.
• Systém pro uložení kempingových židliček v pátých dveřích a stolu v šoupačkách je prostě top.
• Ooooopravdu prostorná lednice. Určitě prostornější i třeba než jsme měli v obytce na Tenerife.
• Spací střecha – respektive tady je to takové 50:50. Zvednutá střecha včetně podlážky je opravdu game changer, který auto neuvěřitelně ve vteřině nafoukne. Je to prostě pohodlné jen zvednout střechu a mít možnost se normálně postavit a pohybovat po autě. Skvěle vyvětrá prostor díky možnosti rozepnout okna po obvodu a je odtud pak i super výhled. Má ale své limity.

Co by mohlo být lepší

• Spací střecha - ano, to je ten druhý pohled na věc. Je to prostě stan se všemi svými neduhy. Zvuková a tepelná izolace nic moc. Takže spáč nahoře má celou noc celkem jasný přehled o tom, kdo projede nebo projde kolem. Zatímco dole jsme měli jak v pokojíčku, nahoře se nám třetí člen výpravy trochu klepal kosou. Noční teploty se držely docela při zemi, takže ve stanu bylo dost chladno. Pořád je to ale asi jediný tent, který jsme u nás v NOTENT ochotni v budoucnu tolerovat :)
• Matrace ve střeše je docela tenká a ne moc pohodlná.
• Roletky v oknech - je sice fajn, že se jen zatáhnou a člověk nemusí řešit lepení clon na okna a pak jejich skladování atd. Ale upřímně roleta na předním okně je dost fórová a stejně okno nezastíní úplně. Na oknech v první řadě sedaček (u řidiče a spolujezdce) nejsou rolety žádné, což je mírně řečeno nepohodlné (nebo alespoň námi vypůjčený model je neměl) a roleta v šoupačkách se nestahuje v okně dveří, ale jakoby v prostoru, takže když chcete otevřít dveře a vyjít ven, musíte vždycky vytáhnou i roletu, což je časem dost otravné.
• Dostupnost věcí v kufru při rozložené posteli. Ideální doplnit NOTENT podiem.

Konečný verdikt?

Jo, brali bychom tohle auto všema deseti a VW bude nejspíš směr, po kterém se budeme poohlížet, až pošleme Toyotu dál do světa. Nejde ani tak o výbavu, kterou má Californie, protože tady si umíme obstojně poradit naším řešením, kterému určitě i dál zůstaneme věrní, ale spíš o ty jízdní vlastnosti. Na dlouhé cestování je to určitě pohodlnější auto.

A taková poznámka na závěr. Věděli jste, že když na dálkovém ovládání u tohoto auta zmáčknete tlačítko pro zamknutí přesto, že jsou některé dveře dokořan, auto si to nějak zapamatuje a jakmile všechny dveře zabouchnete, prostě se zamkne? A to i když jsou klíčky uvnitř? Nevěděli? My taky ne. Tuhle teď už zábavnou historku s dobrým koncem si ale asi necháme jen pro zájemce při osobním setkání :)

 

 

Pár slov závěrem

Nejlepší období pro návštěvu Dolomit? KDYKOLIV! Konec června nebo září – méně turistů a už / ještě krásné počasí. Podzim zas neuvěřitelně kouzlí barvami díky zlatavým modřínům. Zima je bez debat na našem bucket listu. A jaro s probouzející se přírodou má také své kouzlo. V podstatě - ostatně asi jako skoro všude. My bychom se vyhnuli jen červenci a zejména srpnu, kdy je to nejen tady hlava na hlavě.

Každá denní doba má své plusy i mínusy. Nám se prostě nikdy nedařilo vypravit se dřív, jak v poledne. Takže zaparkovat na oblíbených místech byla trochu improvizace. Ale vždycky se podařilo a ve výsledku jsme se vyhnuli největšímu davu na trase, tím spíš, že jsme si vybírali "boční uličky". A to podvečerní světlo je tak krásné. 

Cortina a okolí má hodně co nabídnout jak pro aktivní sportovce, rodiny s většími i malými (klidně i kočárkovými) dětmi, nebo i kavárenské povaleče. A je perfektní, že tu jdou při troše koukání do mapy skvěte skloubit potřeby pro po aktivním pohybu toužící rodiče i malé děti, které potřebují trochu jiný rytmus.

Pokud nechcete rovnou kupovat obytný vůz, sbírejte nejprve zkušenosti s auty z půjčovny. Nebo začněte "jen" vestavbou do vlastního auta – my v NOTENT vám s tím dokážeme skvěle poradit. 

Dolomity nám znovu připomněly, že i s malým dítětem a trochu jiným režimem se dá zažít dobrodružství. Ať už pojedete v Californii z půjčovny, nebo s vlastní vestavbou, hlavní je odvaha vyjet. Napište nám do komentářů, jaké trasy v Dolomitech jste si zamilovali vy – a jestli jste už zkusili cestování v obytňáku nebo s vestavbou! A nebo se rovnou nechte inspirovat na nějakou další cestu u nás na Notenťáckým blogu.

• Průvodce spaním v autě v Rakousku: Zkušenosti a tipy cestovatelů!

Zachtělo se něco vzdálenějšího? Co třeba objevovat krásy TENERIFE a to rovnou v obytném autě? K tomu se bude hodit naše informacemi nadupaná trilogie.

• Cestování po Tenerife obytným autem: Kompletní průvodce pro dobrodruhy i rodiny s dětmi  BONUS mapa nejlepších místo pro spaní v obytném autě
• Top 17+ Míst na Tenerife, která musíte vidět
• Itinerář: Roadtrip po Tenerife obytným autem a s batoletem

 

A nebo chcete ještě chvíli zůstat v ITÁLII? Porozhlédněte se i po dalších regionech.

• Vše o spaní a cestování v autě v Itálii (tipy a zkušenosti)